Eswarovski.cz

Známá stupnice tvrdosti, která obsahuje hodnoty od 1 do 10 a hodnotu 10 má diamant, se oficálně nazývá Mohsova stupnice tvrdosti. Jejím autorem je německý výzkumník a mineralog Friedrich Mohs, který žil na přelomu 18. a 19. století. V rámci své práce začal minerály třídit a specifikovat podle jejich tvrdostí.

Tvrdost minerálu/nerostné suroviny závisí na uspořádání vazeb a na struktuře krystalové mřížky uvnitř minerálu. Za nejměkčí se považuje mastek ( Mg3Si4O10(OH)2 ) a za nejtvrdší diamant ( C ). Testování se provádí vrypem do testovací látky.

Tato stupnice se však v praxi užívá spíše sporadicky, protože jednotlivé rozdíly mezi stupni nejsou rovnoměrně a tudíž i objektivně členěny. Pro příklad mohu uvést některé známé hodnoty běžných materiálů Mohsovy stupnice: nehet – 2.5, cent mědi – 3.5, čepel nože – 5.5, okenní sklo – 5.5, soubor oceli – 6.5. Tvrdost je možné měřit sclerometrem vynalezeným Prof. Thomas Turner in 1896.

Máte rádi sex? Nebojíte se zkoušet nové věci? Předsudky, to není nic pro vás? Nestydíte se za svou sexualitu? Rádi si dopřáváte intimní chvíle se svým protějškem? Letmé doteky, polibky, masáže, to vše k partnerskému životu patří.

Masáže jsou jistě silným afrodiziakem a navozují tu správnou atmosféru, ale zkoušeli jste už někdy svou masáž vylepšit? Masážní oleje udělají z obyčejné masáže nový a jedinečný zážitek. Jejich aroma polechtá jak vaše, tak partnerovy čichové buňky a to smyslnost vašich doteků při masáži udělá spolu s podporou masážních olejů zázraky. Sexshop nabízí spoustu variant těchto masážních olejů. V nabídce jsou například oleje s vůní čokolády, tropického ovoce nebo skořice. Záleží jen na vašem vkusu, vy sami si určíte, jak bude vaše masáž vonět.

Ovšem nemusíte se omezovat jen na masáže a masážní oleje. Sexshop vám nabízí i jiné, někdy mnohem zajímavější, erotické pomůcky. Ať jste žena anebo muž, zadaní nebo zrovna volní určitě si vyberete alespoň jednu erotickou hračku. Kde je psáno, že vibrátory mohou vlastnit jen svobodné ženy? Vibrátor si můžete pořídit, ať jste sama či sám, ale i s partnerem. Vibrátor vnese do vaší ložnice a postelových hrátek nový pohled na sex. Muž určitě neodolá a rád si se ženou pohraje i s pomocí vibrujícího přítele. Uvidíte, že váš sexuální život bude najednou mnohem šťavnatější. Na sexshopu si vyberete ze spousty vibrátorů a dalších erotických pomůcek.

Chemicky označovaný jako disulfid železnatý FeS₂ je markazit kosočtverečným minerálem, který se používá k výrobě šperků. Chemicky je podobný pyritu, který je taktéž tvořen disulfidem železnatým, ale na rozdíl od markazitu krystalizuje v krychlové soustavě. Jeho tvrdost se uvádí okolo 6. stupně Mohsovy stupnice tvrdosti. Markazity se poprvé objevily na Sicílii pod názvem sicilský pyrit. V Čechách se markazity brousily na přelomu 18. a 19. století v Turnově a chvíli i v Jablonci nad Nisou. V té době se používal ke zdobení rozličných broží a okázalých náhrdelníků. Po první světové válce, během které byl provoz brusíren přerušen, se však na výrobu markazitových šperků již nenavázalo, a jejich výroba v Česku tak skončila. V současné době se markazit brousí do pyramidového tvaru, a buď se vysazuje celoplošně, nebo do stříbrných linií. Známé brusírny se nacházejí v Portugalsku a Španělsku, lokálně se však šperky z markazitu vyrábějí po celém světě.

Spinel je jedním z drahých kamenů. Jedná se o krychlový minerál, jehož vzorec je MgAl₂O₄. Název pochází z latinského „spinella“, což v češtině znamená malý trn. Získáváme ho z říčních náplavů nebo z matečné horniny. Spinel se používá ve dvou typech – přírodní a syntetický. Odolnost mají stejnou (na Mohsově stupnici tvrdosti představuje jejich tvrdost hodnotu 8 ºMohs), liší se ale barvou. Zatímco přírodní spinel se vyskytuje téměř ve všech barvách (například žlutá, červená, modrá, zelená), syntetický spinel se vyrábí pouze v odstínech modré. Spinel byl v dřívějších dobách, kdy nebylo možné provést chemický rozklad, zaměňován za safír a rubín. Například v britských korunovačních klenotech se nacházejí dva kameny – Timur Ruby a Black Prince’s Ruby – které byly označeny za rubíny, nicméně ve skutečnosti jsou spinely. O oblíbenosti spinelu v Čechách svědčí i jejich přítomnost na Svatováclavské koruně, která byla zhotovena na přání Karla IV. roku 1346.

Hodinky jsou v současné době jedním z důležitých doplňků a symbolem vypovídajícím o postavení člověka a jeho povaze. Stávající nabídka je totiž obrovská. Prodávají se hodinky pro děti, ležérní hodinky pro manažery, třpytivé hodinky pro dámy a gumové hodinky pro mladistvé. Základním rozdělením jsou hodinky kapesní a náramkové. Ty kapesní jsou dnes spíše raritou. Jedná se o kulatý ciferník, většinou uložený v náprsní kapse, zavěšený na řetízku. Tento model byl úspěšný především ve 20. století. Dnešní náramkové hodinky se dále dělí na mechanické, ty pak disponují indikcí analogovou, tj. mají klasickou hodinovou a minutovou ručičku, a elektronické, které zobrazují hodiny prostřednictvím digitálních číslic. Mezi žádané vlastnosti patří vodotěsnost, safírové sklo, které je odolné proti poškrábání, a garance přesnosti, neboť na hodinky musí být spoleh. Podobně jako šperky se i hodinky staly způsobem, jak okázat své bohatství. Jsou proto vyráběny i takové hodinky, které byly vyrobeny ze zlata či stříbra, popřípadě byly osázeny drahými kameny.

Třebaže jsou pravé diamanty noblesní a nádherně třpytivé drahé kameny, při jejich pořizování za ně zaplatíte velký obnos peněz. Právě pro malou dostupnost diamantů, jež je činí něčím výjimečným, se začaly hledat alternativy. Popisu se nejvíce přiblížily šperky z takzvané kubické zirkonie. Kubická zirkonie je materiál, který byl vyroben pouze za účelem napodobení diamantu. Je velmi tvrdý (na Mohsově stupnici tvrdosti představuje jeho tvrdost hodnotu 8,5 ºMohs, čímž se blíží tvrdosti safíru a rubínu). Na trhu je k dostání ve všech možných barvách – od bílé, po zlatavou až k šampani. Výrobky ze zirkonie jsou označeny podle původního názvu (Cubic Zirkonia) zkratkou CZ. Nespleťte si ji však s přírodním zirkonem, který má oproti CZ menší lesk a je znatelně měkčí. Velkou předností kubické zirkonie je její nízká pořizovací cena. Šperky stojí pouhý zlomek ceny těch „běžných“ s diamanty, přičemž jsou zachovány oceňované vlastnosti diamantů.

V běžné řeči se diamant často zaměňuje s briliantem. Mezi těmito dvěma pojmy je ale významový rozdíl. Zatímco diamant je drahý kámen tak, jak ho známe, briliant je diamant vybroušený do určitého tvaru. Takový vybroušený diamant (briliant) totiž vypadá mnohem lépe a více odráží světlo, jež navíc láme, takže drahokam vydává všechny barvy světelného spektra. Diamanty jsou zpracovávány do takzvaných výbrusů, kterých je hned několik. Nejznámějším je briliantový výbrus, který v 17. století vynalezl italský klenotník Vincenti Peruzziot. Spočívá v zabroušení horní části do 33 plošek, zatímco dolní část se upraví do 25 plošek. Mezi další výbrusy patří například čtverec, bageta, hruška, ovál či zajímavý oktagon. První zprávy o broušení diamantů přicházejí již z 16. století, kdy se tyto drahé kameny začaly brousit v Antverpách, kde následně vznikly první cechy brusičů diamantů. Od téhož století mladí milenci v Anglii vyrývali do skla své sliby pomocí svých prstenů s diamanty, kterým se proto začalo říkat „škrabací prsteny“.

Piercing, čili kovový předmět umístěný na lidském těle (propíchnutím kůže), je v dnešní době výdobytkem převážně mladých lidí, kteří v něm nalézají možnost, jak se odlišit od ostatních. Není tomu však zas až tak dávno, kdy takový piercing, byť se mu tak v té době samozřejmě neříkalo, byl něčím víc než jen ozdobou. Přibližně před 4 000 lety se objevil první piercing nosu. Nález pochází z oblasti Středomoří a vědci se domnívají, že se jednalo o symbol vyjadřující velikost majetku člověka, který jej nosil. Jiné civilizace, mezi nimiž některé přetrvávají až dodnes, využívaly zdobení těla (včetně piercingu) jako rituální ceremoniál při dospění dítěte. Velmi kreativní byli v tomto směru obyvatelé Aljašky, kteří nezůstali u jednoduchého propichování, nýbrž přešli například i ke vkládání zvířecích kostí do rtů a ke zkrášlování nosu zubovinou. Věřili, že proděravění ucha povede k magické ochraně před vstupem démonů, které odpuzuje kov (odtud kovový piercing).

Touha člověka zkrášlit své tělo jej provází již od jeho útlého vývoje. Archeologické nálezy potvrzují výskyt šperků u lidí již v době před 100 000 lety. V té době se jednalo o pouhé zavěšování mušlí na těla lidí v afrických oblastech jejich výskytu. Později se začaly z mušlí vyrábět i honosné náhrdelníky. Materiálem se staly především volně dostupné přírodniny – zmíněné mušle, ulity, mamutí kly – a živočišné kosti. Postupem času se umělecká hodnota promítla i do praktických věcí, tehdejší „šperky“ začaly být využívány jako spony na oděvech. To bylo velkým milníkem ve zkrášlování lidí. Ozdobné předměty byly s člověkem spjaty do takové míry, že se dokonce vkládaly k zesnulým do hrobu. Významné byly také předměty sloužící k náboženským účelům. S rozvojem těžby a zpracování kovů ve středověku se postupně přešlo k železu, bronzu a dále k dnes ceněným kovům jako zlato, stříbro a platina.

Když lidé ve 20. století zjistili, jak moc se zásoby klasického zlata ztenčily, začali hledat alternativu. Navíc byl zájem o novinku ve šperkařství. Začalo se tak experimentovat s mícháním kovů. Výsledkem těchto snah bylo vyvinutí takzvaného barevného zlata, tedy zlata s různými příměsemi. Nejrozšířenějším se pro svou příjemnou barvu stalo zlato bílé. Zpočátku bylo vyráběno spojením zlata a niklu. Když se ale ukázalo, že na nikl je spousta lidí alergická (asi 10 %), přešla výroba bílého zlata na paladium. Od chirurgické oceli se bílé zlato odlišuje vyšším leskem a jasnější barvou. Oblíbeným dokončením výrobku se stalo přidání povlaku rhodia na hotový šperk (rhodiování), jenž zajistí odolnost vůči mechanickému poškození. Pokud se Vám stane, že zakoupený šperk z bílého zlata začne místy žloutnout, s největší pravděpodobností se nejedná o bílé, nýbrž o žluté zlato, které bylo pouze bílozlatě pokoveno.